Chyběli jste na pražské Spartan Race? Napravte to v Koutech!

Letošní kalendář extrémních běžeckých závodů Spartan Race má poslední květnovou sobotu naplánovanou zastávku ve Ski Areálu Kouty nad Desnou. Místo sprintu v městských kulisách tentokrát závodníky bude čekat víc než 13km trasa v drsné přírodě Jeseníků.

Proti tomu, co připravují organizátoři v Koutech, byla Praha s trochou nadsázky jen taková rozcvička. Závod v kategorii SUPER slibuje delší a drsnější trasu, ještě náročnější překážky i ještě více oblíbených angličáků pro ty, kteří je nezvládnou napoprvé. Tedy nic pro třasořitky, naopak opravdová výzva pro všechny, kteří se rádi hýbou.

„Pokud chcete Spartan Race zvládnout, je potřeba všestranný trénink. Jen běh nestačí, a pokud jste jen rekreační sportovec, musíte opustit svou komfortní zónu. Ale pokud máte bandu skvělých kamarádů jako já, bude to hračka,“ myslí si závodnice Johana Rudolfová, která úspěšně absolvovala pražský sprint a do Kout se těší už teď.

Drsná příroda, sjezdovky a atmosféra

Proč vyrazit do Jeseníků? Stejně jako většina závodníků, i Rudolfová věří, že tím největším lákadlem je právě samotná náročnost závodu: „Kouty mě lákají hlavně krásnou přírodou a obtížným terénem. Je to další výzva, protože oproti pražskému závodu, kde se běželo hlavně po rovině, se v Koutech budou běhat sjezdovky.“

Podobně jako v Holešovicích se vedle stovek závodníků očekává i výborná divácká kulisa. Fanoušci na Spartan Race pomáhají závodníkům vybičovat se až na hranici vlastních sil, stejně tak se běžci hecují a podporují i navzájem. Pro každého, kdo doběhne do cíle, mají organizátoři medaili a tričko.

Pojďte to zažít taky, přihlásit se můžete na  www.sparta-race.cz. Závod v Koutech startuje v sobotu 28. května v 9 hodin ráno a volných startovních čísel už zbývá jen pár!

Přečtěte si, jak na vlastní kůži zažili Spartan Race naši klienti v Praze.

Johana, 26 let, právnička

Matěj, 26 let, trenér mládeže fotbalu

Jirka, 47 let, sportovní manažer

1. Jak dlouho vám trvala příprava na závod? Měl jste nějakou speciální, nebo trénujete pořád stejně?

Johana: Nijak zvlášť jsem se na závod nepřipravovala, ale chodím pravidelně alespoň třikrát týdně běhat.
Matěj: Vzhledem k tomu, že jsem se přihlásil necelý měsíc před závodem, tak jsem žádnou speciální přípravu neabsolvoval, žiju z dobré fyzické přípravy, kterou mám díky každodennímu pohybu v rámci svého povolání.
Jirka: Na závod jsem se nijak zvlášť nepřipravoval, pár let ale běhám a dělám i další sporty (triatlon, golf), takže myslím, že určitý základ kondičky mám.

2. Která část závodu byla nejtěžší? Sáhl jste si během závodu na dno?

Johana: Nejtěžší byly „angličáky“ nebo-li „burpees“, jak se jim na Spartanu říká. Když se nepovede překážka na první pokus, musí závodník za trest udělat 30 burpees. Já jsem nezvládla 6 překážek, takže jsem musela odcvičit 180 burpees. Během závodu jsem krizi neměla, ta přišla o den později.
Matěj: Pro mě osobně šplh po laně, které už nebylo lanem, protože bylo promočené a nedalo se dobře lézt. A poslední překážka před cílem již byla hodně o vůli, zde se projevila určitá vyčerpanost ze závodu.
Jirka: Nejtěžší byli podle mě angličáci. Trestné třicítky za každou nesplněnou nebo nesprávně dokončenou disciplínu dokázaly závodníky totálně vysílit a udělat pak těžkou i relativně snadnou disciplínu. Měl jsem štěstí, že jsem jich musel udělat „jen“ 120 (včetně 30 před startem za nevyplnění registračního formuláře). Při jednotlivých disciplínách jsem měl problémy při lezení po kolmé stěně a závěrečném ručkování po mazlavých tyčích.

3. Jste spokojený se svým výkonem a výsledkem? Kdybyste měl za rok běžet znovu, na čem byste „máknul“?

Johana: Jsem spokojená. Spartan Race není jednoduchý závod, hlavně pro rekreačního sportovce jako jsem já, který musí jednoznačně opustit svojí komfortní zónu, a to jsem dokázala.
Matěj: Do závodu jsem nešel z důvodu pokoření určitého časového limitu, chtěl jsem vyzkoušet překážky, vidět atmosféru této akce a podpořit kamarády přímo na trati. Vždy je prostor pro zlepšení a stále je na čem pracovat.
Jirka: Spokojený jsem. Závod jsem ale šel především tak, abych si ho užil, v průběhu jsem navíc filmoval a sledoval, jak vše zvládají ostatní borci. Určitě bych víc trénoval angličáky a taky zapracoval na posilování rukou.

4. Pražská Spartan Race byla specifická v tom, že se běželo ve městě. Jaká byla atmosféra?

Johana: Atmosféra byla úžasná, plno fanoušků. Hlavně se na nás ale přišli podívat naši kamarádi, kteří nás na trati podporovali, fandili a pomáhali nám doplňovat cukry.
Matěj: Bylo to znát, hodně lidí si udělalo čas a přišli se podívat. Po celou dobu závodu jsem podél trati viděl povzbuzující fanoušky, což bylo velice příjemným zjištěním.
Jirka: Myslím, že skvělá. Závodu se účastnili namakaní borci i normální lidi s chutí se hýbat.  Kolem sebe jsem viděl velkou únavu, ale taky nadšení a hrdost ze zvládnutí závodu.

5. Běháte i klasické běžecké závody, nebo Vás víc lákají výzvy jako Spartan Race? Dá se to vůbec srovnávat?

Johana: Spartan Race byl můj první běžecký závod vůbec možná právě proto, že mě klasické závody nelákají.
Matěj: Běhám tratě v délce okolo 10 km, Spartan Race je dobrým zpestřením díky překážkám. Závody se nedají srovnávat na SR je potřeba komplexnější příprava.
Jirka: Výzvy jsou vždy něčím víc. Posouvají lidi dál a proto je přitahují. To platí i pro mě.

6. Máte mezi ostatními závodníky kamarády? Existuje něco jako komunita závodníků Spartan Race?

Johana: Já běžela s kamarádem, navzájem jsme se podporovali jak psychicky tak fyzicky, protože některé překážky jsou pro holku obtížněji zdolatelné, potřebovala jsem trochu pomoci. Komunita je veliká. Hlavně na sociálních sítích, kde se závodníci před startem navzájem podporují a hecují k lepším výsledkům, ale existují i skupiny za účelem přípravy a tréninku. Zdolání Spartanu je pro všechny společný cíl.
Matěj: Kamarádi – to byl hlavní důvod, proč jsem se přihlásil. Určitě existují skupiny, které se za účelem vzájemné podpory v tréninku scházejí a připravují.
Jirka: Vím o pár lidech ze svého okolí, kteří se závodu zúčastnili. O žádné komunitě jsem zatím neslyšel.

7. Udělá to na kolegy nebo přátele dojem, že jste Spartan Race absolvoval?

Johana: Já myslím, že ano. Jsou na nás pyšní, někteří dokonce zvažují, že příště do toho půjdou s námi.
Matěj: Spíš než dojem, tak se hodně lidí ptá, jaké to je/bylo. Každopádně doporučuji vyzkoušet, ale chce to trénink. Všeobecně to chce více pohybu či sportu.
Jirka: Abych řekl pravdu, nikomu jsem se moc o absolvování závodu nesvěřoval. Výzvy přijímám proto, že mě baví a ne kvůli tomu, abych udělal dojem na ostatní.

 

Johanka a Matěj II.